Průvodce pro trenéry

Vstupní dotazník pro klienty osobního trenéra: co se zeptat, kdy chtít vyjádření lékaře a jak vést první konzultaci

Patrik Szotkowski, zakladatel Trenru · zveřejněno 13. 11. 2026 · 17 ověřených zdrojů · čtení zhruba 17 minut · 2 nástroje

Vstupní dotazník je první věc, kterou od nového klienta dostaneš — a často jediná chvíle, kdy se dozvíš, že ho při námaze pálí na hrudi nebo že bere léky na cukrovku. Tenhle průvodce ukazuje, na co se ptát, jak podle doporučení American College of Sports Medicine (ACSM) poznat, kdy chtít vyjádření lékaře, proč nepoužívat neoficiální český překlad PAR-Q+ a jak z dotazníku a první schůzky udělat konzultaci, po které klient ví, proč u tebe zůstat. Obsahuje vyhodnocení podle ACSM a generátor dotazníku ke zkopírování.

Shrnutí v 60 vteřinách

• Kdy poslat klienta k lékaři, rozhoduje podle ACSM (Riebe a kol., 2015) kombinace tří věcí: jestli pravidelně cvičí, jestli má příznaky nebo známou nemoc srdce, cév, cukrovku či nemoc ledvin a jak intenzivně chce trénovat. Věk, nadváha nebo kouření samy o sobě důvodem už nejsou.
• Varovné příznaky (bolest na hrudi, dušnost při malé námaze, mdloby, bušení srdce…) znamenají vždy: nejdřív lékař, pak trénink. Kdo pravidelně cvičí a má známou nemoc bez příznaků, smí pokračovat ve střední intenzitě; před vysokou potřebuje vyjádření lékaře.
• Dotazník je filtr, ne vyšetření: ve studii s 525 lidmi by nová kritéria ACSM nezachytila polovinu nově objevených kardiovaskulárních nálezů (Ermolao a kol., 2019). Nediagnostikuj — doporuč lékaře.
• Oficiální český PAR-Q+ neexistuje (k 13. 11. 2026). Překlad musí schválit PAR-Q+ Collaboration, takže si ho nepřekládej sám. Vlastní dotazník podle kritérií ACSM ti vygeneruje nástroj níž.
• Údaje o zdraví jsou podle GDPR zvláštní kategorie: chtěj jen to, co k tréninku potřebuješ, a měj výslovný souhlas. Dotazník obnov nejpozději po 12 měsících nebo při změně zdraví (tak počítá PAR-Q+ i ACSM).

Proč vstupní dotazník a co od něj čekat

Vstupní dotazník je krátký soubor otázek, který klient vyplní před prvním tréninkem a který ti řekne, jestli s ním můžeš rovnou začít, na co si dát pozor a kdy ho nejdřív poslat k lékaři. Druhá polovina dotazníku (cíle, zkušenosti, čas) ti pak dá podklady pro tréninkový plán.

Má to tři důvody:

• Bezpečnost. Účelem screeningu podle ACSM je najít lidi se zvýšeným rizikem náhlé srdeční smrti nebo infarktu při cvičení. Srdečním příhodám při cvičení často předcházejí varovné příznaky — a ty se dozvíš jen tehdy, když se na ně zeptáš (Riebe a kol., 2015).
• Odborná péče. Kdo se přihlásí k výkonu povolání, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která k povolání patří — a když jedná bez ní, jde to k jeho tíži (§ 5 občanského zákoníku). Zákon zároveň každému ukládá, vyžadují-li to okolnosti, počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na zdraví jiného (§ 2900). Žádný předpis, který jsme dohledali, trenérovi dotazník výslovně nepřikazuje. Je to ale nejjednodušší doklad, že jsi zdravotní stav klienta před tréninkem řešil.
• Lepší plán. I u zkoušky z profesní kvalifikace Osobní trenér (74-035-M) dostává uchazeč zadání plánu podle pohlaví, věku, trénovanosti, zdravotního stavu, pohybové dovednosti a cíle klienta. Bez dotazníku polovinu z toho hádáš.

Co dotazník neumí: nenahradí lékařské vyšetření. Studie 525 lidí středního a vyššího věku (medián 50 let), kteří chtěli lékařské potvrzení před sportem, prošla anamnézu, vyšetření, klidové EKG a maximální zátěžový test a našla 100 dosud neznámých kardiovaskulárních nálezů. Podle současných kritérií ACSM by 50 % z nich zůstalo nezachyceno, včetně 11 případů onemocnění věnčitých tepen (Ermolao a kol., 2019). Dotazník tedy chytí člověka s příznaky, ale „čistý“ dotazník neznamená zdravé srdce. Proto se ptej znovu, když se něco změní, a sleduj klienta při tréninku.

Smluvní stránku — proč do podmínek patří povinnost hlásit změny zdraví a proč věta „cvičíš na vlastní riziko“ neplatí — popisuje průvodce Smlouva s klientem a storno podmínky. Tady jde o samotný obsah dotazníku a o to, co s odpověďmi udělat.

Co se v dotazníku ptát: 9 bloků

Dobrý vstupní dotazník má dvě části: zdravotní screening (bloky 2–6), podle kterého rozhodneš, jestli a jak začít, a trenérskou část (bloky 7–9), podle které postavíš plán. Ptej se jen na to, s čím pak opravdu něco uděláš — každá otázka navíc je údaj, který musíš chránit.

Váhu, obvody a fotky do dotazníku nepiš — změříš je na první schůzce podle jednoho protokolu (postup je v průvodci Jak měřit pokrok klienta). Jídelníček a chutě patří do samostatné části, jen pokud výživu s klientem opravdu řešíš; kde končí trenérská kompetence ve výživě, popisuje průvodce o výživě.

V Trenru si to podstatné z dotazníku zapíšeš do karty klienta jako poznámku, kterou vidíš jen ty — třeba „bolavé koleno, dřepy jen do pohodlné hloubky“. Vstupní měření zapíšeš v trenérském režimu rovnou u klienta, a když máš zapnutý jídelníček, chutě a alergie vyplní klient sám v krátkém dotazníku v appce.

Kdy chtít vyjádření lékaře: model ACSM

Podle ACSM rozhodují o doporučení k lékaři tři faktory: současná pohybová aktivita klienta, přítomnost příznaků nebo známého onemocnění srdce a cév, metabolismu či ledvin, a plánovaná intenzita cvičení. Rizikové faktory jako věk, kouření, nadváha nebo vysoký cholesterol se od roku 2015 do rozhodnutí o vstupním screeningu nepočítají (Riebe a kol., 2015). Důvod: starý postup posílal k lékaři zbytečně mnoho lidí a sám se stával překážkou začít cvičit, přičemž cvičení je pro většinu lidí bezpečné a riziko klesá s tím, jak je člověk aktivnější.

Jak velký je to rozdíl, ukazuje britská studie 553 vysokoškoláků: podle starších kritérií by bylo 15 % z nich ve vysokém riziku, podle nových 5 %. Podíl lidí, kterým by se doporučovalo vyjádření lékaře (aspoň před vysokou intenzitou), klesl z 39 % na 7 % a 93 % mohlo začít strukturovaný trénink bez lékařského vyjádření (Price a kol., 2019).

Devět varovných příznaků

ACSM za příznaky onemocnění srdce, cév, metabolismu nebo ledvin považuje (v klidu nebo při aktivitě):

1. bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi, v krku, čelisti, pažích nebo jinde, který může pocházet z nedokrvení,
2. dušnost v klidu nebo při malé námaze,
3. závratě nebo mdloby,
4. dušnost vleže nebo noční probouzení s dušností,
5. otoky kotníků,
6. bušení srdce nebo zrychlený tep,
7. bolest lýtek při chůzi, která v klidu odezní,
8. známý srdeční šelest,
9. neobvyklá únava nebo dušnost při běžných činnostech.

Formulace jsou převzaté ze seznamu ACSM (Price a kol., 2019, příloha k obr. 2). Do dotazníku je napiš srozumitelně a nech klienta odpovídat ano/ne s možností vysvětlení.

Co dělat v šesti situacích

Tabulka shrnuje algoritmus ACSM z roku 2015 tak, jak ho popisuje přehled IDEA (Kravitz, 2022), a definici „pravidelného cvičení“ z ACSM (Price a kol., 2019). Jakou formu vyjádření lékař dá a jaká vyšetření udělá, je na něm — německé doporučení pro předsportovní prohlídky to výslovně nechává na klinickém úsudku lékaře (Joisten a kol., 2025).

Lehká, střední a vysoká intenzita

Zdroj: Kravitz (2022) podle ACSM. V posilovně se tepová rezerva měří špatně, prakticky se řiď vnímanou námahou: série, po které klient těžce oddechuje a hodnotí ji jako „těžkou“ (14 a víc), už je vysoká intenzita.

Hranice tvé role: dotazník nevykládej jako diagnózu. Neříkej „to bude astma“ ani „s tím tlakem se nic neděje“. Řekni: „Tohle chci, aby nejdřív viděl lékař. Pak spolu začneme.“ Nesahej ani do léků — jejich dávkování a vliv na cvičení řeší lékař.

Vyhodnocení podle ACSM

Zadej odpovědi z dotazníku. Nástroj ukáže, který řádek tabulky ACSM platí, s jakou intenzitou začít a jestli doporučit lékaře — a připraví zprávu, kterou klientovi můžeš poslat.

PAR-Q+: proč česky není a co s tím

PAR-Q+ (Physical Activity Readiness Questionnaire for Everyone) je mezinárodně používaný dotazník připravenosti na pohybovou aktivitu se 7 úvodními otázkami; oficiální česká verze k 13. 11. 2026 neexistuje. Vydává ho PAR-Q+ Collaboration, která ho každý rok reviduje podle nových poznatků. Originál je anglický, oficiální překlady existují do portugalštiny (Brazílie), čínštiny, kanadské francouzštiny, němčiny, gudžarátštiny, malajštiny, španělštiny, turečtiny a vietnamštiny.

Jak funguje (verze 2025):

• Krok 1: klient odpoví na 7 obecných otázek. Když na všechny odpoví „ne“, může se začít hýbat víc — pomalu a s postupným přidáváním. Lidem nad 45 let, kteří nejsou zvyklí na usilovné cvičení, PAR-Q+ doporučuje poradit se před vysokou intenzitou s kvalifikovaným odborníkem na cvičení.
• Krok 2: když odpoví „ano“, pokračuje dalšími otázkami ke konkrétnímu onemocnění.
• Krok 3: podle nich vyplní elektronický ePARmed-X+, který určí nízké, střední nebo vyšší riziko a doporučí další postup.
• Vyhodnocení platí nejvýš 12 měsíců a přestává platit, když se zdravotní stav změní. S vyšší aktivitou je lepší počkat při akutní nemoci (nachlazení, horečka) a v těhotenství se nejdřív poradit se zdravotníkem.

Proč si ho nepřeložit: podle podmínek PAR-Q+ Collaboration jsou oficiální, neupravené verze bez poplatku dostupné pro individuální, klinické, vzdělávací a nekomerční výzkumné účely. Překlad, úprava znění nebo pořadí otázek a vložení do vlastních formulářů či aplikací vyžadují předchozí písemný souhlas. Všechny překlady musí PAR-Q+ Collaboration schválit. Podomácku přeložený PAR-Q+, který koluje po internetu, tak nemusí odpovídat aktuální verzi a jeho použití v placené službě je sporné.

Co tedy použít: vlastní dotazník, jehož zdravotní část stojí na kritériích ACSM — třeba ten z generátoru níž. Klient, který mluví anglicky nebo německy, může vyplnit i oficiální PAR-Q+ v té řeči; podmínky použití si ověř na stránce PAR-Q+ Collaboration.

Vstupní konzultace krok za krokem

Vstupní konzultace je první schůzka, na které s klientem projdeš dotazník, domluvíte cíl a pravidla spolupráce a uděláš vstupní měření; dobře ji zvládneš za 45–60 minut. Dotazník pošli předem — aspoň den před schůzkou — ať máš čas si ho přečíst a případně klienta poslat k lékaři ještě před prvním tréninkem.

Časy jsou orientační doporučení, ne norma. Když klient potřebuje vyjádření lékaře, krok 5 a 6 odlož — konzultace tím nekončí, jen se posune první trénink.

Otázky, které otevřou rozhovor o cíli

Otevřené otázky, aktivní naslouchání a podpora vlastní motivace klienta jsou základ motivačního rozhovoru. V přehledu 10 studií u lidí s chronickým onemocněním motivační rozhovor mírně zvýšil pohybovou aktivitu (standardizovaný rozdíl průměrů 0,19; O’Halloran a kol., 2014) — malý, ale měřitelný efekt. Zkus:

• „Co tě přivedlo ke mně zrovna teď?“
• „Jak poznáš za tři měsíce, že to stálo za to?“
• „Co už jsi zkoušel/a a proč to skončilo?“
• „Co by ti mohlo v pravidelném tréninku překážet?“
• „Na škále 0–10, jak moc je pro tebe tohle teď důležité? Proč ne o dva body míň?“

Cíl napiš konkrétně a nech ho klienta vyslovit nahlas. Metaanalýza 141 prací zjistila, že samotné stanovení cíle mírně zlepšuje změnu chování (d = 0,34) a nejlíp funguje, když je cíl náročný, stanovený veřejně (sdílený s někým dalším) nebo skupinový (Epton a kol., 2017). „Za 12 týdnů 10 kliků v plném rozsahu“ je lepší než „zpevnit se“. Jak cíl a pokrok měřit, popisuje průvodce o měření pokroku, a jak klienta udržet po prvních týdnech, průvodce o udržení klientů.

Když doporučíš lékaře

• Řekni proč, bez strašení: „V dotazníku jsi uvedl bušení srdce při námaze. Nechci hádat, co to je — ať to nejdřív vidí lékař.“
• Řekni, co má lékaři říct: že chce začít s posilováním (nebo jinou aktivitou), jak často a jak intenzivně. Lékař pak ví, k čemu se vyjadřuje.
• Domluv další krok: termín, kdy se ozve. Rezervovaný první trénink posuň, nerušte spolupráci.
• Řiď se doporučením: když lékař doporučí jen lehkou intenzitu nebo fyzioterapii, přizpůsob plán. U klientů po šedesátce ti pomůže kapitola o testech v průvodci Silový trénink pro seniory.

Zdravotní údaje a GDPR v praxi

Odpovědi o zdraví jsou podle GDPR zvláštní kategorie osobních údajů (Ministerstvo vnitra ČR) — právní základ a souhlas řeší průvodce o smlouvě a podmínkách. Pro samotný dotazník z toho plyne pět praktických pravidel:

1. Minimalizace. Údaje mají být přiměřené a relevantní k účelu. Neptej se na diagnózy „pro jistotu“; ptej se na to, co změní tvůj postup.
2. Výslovný souhlas se zpracováním údajů o zdraví dej do dotazníku jako samostatné zaškrtávací pole, ne jako schovanou větu.
3. Omezení uložení. Údaje drž jen po dobu, kterou k účelu potřebuješ. Po skončení spolupráce dotazník smaž nebo skartuj podle toho, co máš v informacích pro klienty.
4. Zabezpečení. Papírový dotazník zamkni, elektronický neposílej v otevřených skupinových chatech a neukládej do sdílené složky, kam vidí další lidé.
5. Přesnost. Údaje mají být aktuální — proto dotazník obnovuješ (další kapitola).

Zásady jsou z článku 5 a 9 GDPR, jak je shrnuje Ministerstvo vnitra ČR. Nejde o právní poradenství — u složitější situace (studio s více trenéry, sdílení údajů s fyzioterapeutem) se poraď s odborníkem na ochranu osobních údajů.

Generátor vstupního dotazníku

Vyber, co chceš v dotazníku mít, jak klienty oslovuješ a jestli trénuješ osobně nebo online. Text zkopíruj do e-mailu, formuláře nebo dokumentu k tisku. Zdravotní část stojí na kritériích ACSM, ne na textu PAR-Q+.

Kdy dotazník obnovit

Vstupní dotazník obnov nejpozději po 12 měsících a hned, když se zdraví klienta změní. PAR-Q+ uvádí, že jeho vyhodnocení platí nejvýš 12 měsíců a se změnou zdravotního stavu přestává platit; ACSM počítá u pravidelně cvičících se známou nemocí s vyjádřením lékaře z posledních 12 měsíců, pokud se příznaky nezměnily. Prakticky:

• jednou za rok — krátká verze: „změnilo se něco od minula?“ a znovu otázky na příznaky,
• po nemoci, úrazu nebo operaci — před prvním tréninkem po návratu,
• při těhotenství a po porodu — postup podle doporučení zdravotníka,
• po delší pauze — klient, který poslední 3 měsíce necvičil, už podle ACSM „pravidelně necvičí“ a začíná zase lehčeji,
• když plánuješ přejít na vysokou intenzitu u klienta se známou nemocí.

WHO doporučuje dospělým 150–300 minut středně intenzivní nebo 75–150 minut intenzivní aerobní aktivity týdně a posilování (Bull a kol., 2020). Při obnově dotazníku se tak rovnou dozvíš, jak daleko od toho klient mimo tvoje tréninky je.

8 častých chyb

1. Žádný dotazník, jen „jsi zdravý?“. Na obecnou otázku řekne skoro každý „jo“. Ptej se na konkrétní příznaky.
2. Posílat k lékaři každého nad 40. Podle ACSM věk ani nadváha samy o sobě důvodem nejsou; zbytečné doporučení je překážka začít.
3. Opačný extrém: „čistý“ dotazník = zdravý klient. Dotazník část nálezů nezachytí (Ermolao a kol., 2019). Sleduj klienta při tréninku a při potížích trénink přeruš.
4. Vykládat diagnózy a léky. To je práce lékaře. Ty doporučíš, kam jít, a přizpůsobíš plán jeho doporučení.
5. Podomácku přeložený PAR-Q+. Neodpovídá oficiální verzi a překlad bez souhlasu porušuje podmínky autorů.
6. Ptát se na všechno. Každý údaj navíc musíš chránit. Co nevyužiješ, nesbírej.
7. Dotazník přečíst až na tréninku. Pošli ho předem, ať máš čas reagovat — třeba doporučit lékaře dřív, než klient přijde.
8. Vyplnit a zapomenout. Bez obnovy po roce a po změnách zdraví dotazník rychle zastará.

V Trenru si klient první lekci vybere a potvrdí v appce v záložce Termíny a ty ji máš hned v kalendáři — bez přepisování zpráv. Jak to funguje, najdeš na stránce Rezervace. Trenr můžeš vyzkoušet 30 dní zdarma bez karty, pak od 490 Kč měsíčně.

Časté otázky

Zdroje

Fakta a čísla jsme ověřili 13. 11. 2026 v těchto zdrojích (funkce Trenru na stránkách Trenérský režim, Jídelníček, Rezervace a Ceník):

1. Riebe D. a kol. (2015). Updating ACSM's Recommendations for Exercise Preparticipation Health Screening. Med Sci Sports Exerc 47(11):2473–2479. DOI 10.1249/MSS.0000000000000664 — tři faktory, rizikové faktory už nerozhodují, příznaky předcházejí příhodám. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26473759/
2. Kravitz L. (2018, aktualizováno 2022). Getting to the Heart of Pre-Exercise Screening. IDEA Health & Fitness Association — algoritmus ACSM pro cvičící a necvičící, 12 měsíců, definice intenzity (% tepové rezervy, Borg). www.ideafit.com/getting-to-the-heart-of-pre-exercise-screening
3. Price O. J. a kol. (2019). ACSM pre-participation health screening guidelines: a UK university cohort perspective. Med Sci Sports Exerc 51(5):1047–1054. DOI 10.1249/MSS.0000000000001868 (přijatý rukopis) — 553 studentů, vysoké riziko 15 % → 5 %, střední 24 % → 2 %, 93 % bez lékaře; definice pravidelného cvičení a seznam příznaků. eprints.leedsbeckett.ac.uk/id/eprint/5566/1/ACSMPre-participationHealthScreeningGuidelinesAM-PRICE.pdf
4. Ermolao A. a kol. (2019). Comparison of cardiovascular screening guidelines for middle-aged/older adults. Scand J Med Sci Sports 29(9):1375–1382. DOI 10.1111/sms.13457 — 525 osob, 100 nálezů, nová kritéria ACSM nezachytila 50 %. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31059145/
5. Joisten C. a kol. (2025). Sports Preparticipation Evaluation for Healthy Adults: A Consensus-Based German Guideline. Sports Medicine. DOI 10.1007/s40279-025-02230-5 — forma lékařského vyjádření je na úsudku lékaře. doi.org/10.1007/s40279-025-02230-5
6. PAR-Q+ Collaboration. PAR-Q+ 2025 (formulář) — 7 obecných otázek, platnost nejvýš 12 měsíců, akutní nemoc a těhotenství, doporučení pro lidi nad 45 let. eparmedx.com/wp-content/uploads/2025/01/PARQPlus2025Fillable.pdf
7. PAR-Q+ Collaboration. Start here — tříkrokový postup PAR-Q+ a ePARmed-X+. eparmedx.com/
8. PAR-Q+ Collaboration. Terms and Conditions — bezplatné použití pro individuální, klinické, vzdělávací a nekomerční účely, překlady a úpravy jen s písemným souhlasem. eparmedx.com/about/terms-and-conditions/
9. PAR-Q+ Collaboration. Translations — seznam oficiálních jazykových verzí (bez češtiny, stav 13. 11. 2026). eparmedx.com/print-versions-of-par-q/languages/
10. PAR-Q+ Collaboration. FAQs — každoroční revize PAR-Q+. eparmedx.com/faqs/
11. Bull F. C. a kol. (2020). World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour. Br J Sports Med 54:1451–1462. DOI 10.1136/bjsports-2020-102955. doi.org/10.1136/bjsports-2020-102955
12. Epton T., Currie S., Armitage C. J. (2017). Unique effects of setting goals on behavior change: Systematic review and meta-analysis. J Consult Clin Psychol 85(12):1182–1198. DOI 10.1037/ccp0000260 — 141 prací, d = 0,34. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29189034/
13. O’Halloran P. D. a kol. (2014). Motivational interviewing to increase physical activity in people with chronic health conditions: a systematic review and meta-analysis. Clin Rehabil 28(12):1159–1171. DOI 10.1177/0269215514536210 — SMD 0,19. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24942478/
14. Ministerstvo vnitra ČR: Zvláštní kategorie osobních údajů (GDPR čl. 9) — údaje o zdravotním stavu, výslovný souhlas. mv.gov.cz/gdpr/zvlastni-kategorie-osobnich-udaju
15. Ministerstvo vnitra ČR: Zásady zpracování osobních údajů (GDPR čl. 5) — minimalizace, omezení uložení, přesnost, zabezpečení. mv.gov.cz/gdpr/zasady-zpracovani-osobnich-udaju
16. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 5 a § 2900 (znění platné od 1. 1. 2026). www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
17. Národní soustava kvalifikací: Osobní trenér/trenérka ve fitness (74-035-M), hodnotící standard — zadání zkouškového plánu podle věku, trénovanosti, zdravotního stavu a cíle. www.narodnikvalifikace.cz/kvalifikace-1850/report/hodnotici-standard

Průvodce je obecná informace pro trenéry zdravých dospělých klientů. Nenahrazuje lékařské posouzení ani právní radu. Zdravotní obtíže klienta patří lékaři, fyzioterapeutovi nebo nutričnímu terapeutovi. Našel jsi nepřesnost? Napiš na info@trenr.cz.

← Všichni průvodci pro trenéry